Vřesník.cz

Určitě každý obdivuje sršní hnízdo, pokud jej však nemá doma a proto uvádím tento případ.

Máme v našem katastru takovéto krásné hnízdo těchto přerostlých vos. Z níže uvedených fotek je vidět tento obdivuhodný útvar a následně si můžete přečíst několik zajímavosti ze života sršní.

SRŠEŇ OBECNÁ

Rozšíření a způsob života sršně obecné

Sršeň je největší evropský druh vosy, žijící ve společenstvech. Žijí ve velké části Evropy, v mírném pásmu Sibiře a na východ až po západní část Mongolska. V hnízdě sršní může být, podle druhu, několik set až několik tisíc jedinců. U sršně obecné se uvádí až 2000 jedinců. Celému hnízdu vládne královna, která se obyčejně příliš neliší od další skupiny - dělnic. Dělnice jsou nejhojnější.

Na tyto nedospělé samičky připadá důležitý úkol:

• krmit potomstvo
• stavět hnízdo
• starat se o údržbu celé kolonie vosy

Sršeň obecná - výška, délka, váha

Samička sršně obecné měří průměrně 23 až 35 milimetrů, dělnice a samečci jsou menší. Sršeň je jedenapůlkrát větší než vosa, zbarvení jejího těla je červenohnědožluté na rozdíl od černožlutého zbarvení vosy

Potrava sršně obecné

Dospělé sršně, takzvaná imaga, se živí pouze tekutou potravou (nektarem, šťávou ze stromů). Sršně také loví hmyz, který přepadávají na listech, křovinách nebo květech, aby jím nakrmily larvy.

Rozmnožování sršně

Královna nejprve začne vybírat místo, kde začne rozkousávat kousky dřeva na kaši a mísí je se slinami. Na dno prostoru, který vybrala pro hnízdo, nanáší tuto hmotu a pak vytvoří oporu, na které bude hnízdo viset. Spojuje jednotlivé malé úzké buňky a na stěny lepí vajíčka. Královna sršeň většinou klade 40 až 400 vajíček.

Z každého vajíčka se vylíhne larva, která je přichycena k buňce slizovitým vláknem. Před zakuklením se larva sršně třikrát svléká. Po čtyřech týdnech se líhnou první dělnice a hledají potravu pro sebe a ostatní obyvatele. Až do této doby zůstává královna v hnízdě. Do konce léta zvětší dělnice hnízdo tak, že se sem umístí až 400 vajíček a larev. V listopadu umírají dělnice i larvy. Zimu na chráněném místě přežívají ze sršní jen královny, a to až do příštího února.

Vzhledem k pronásledování sršně nepřátely a také proto, že ubývá přirozeného prostředí, dochází ke snižování populace sršní. Stavy sršní stoupají pouze v některých místech a to jen díky lepšímu způsobu hospodaření v lesích. Ve Finsku a Švédsku jsou sršně chráněny, u nás jsou zapsány do Červené knihy. Dělnice a samičky umírají před začátkem zimy, oplodněné samičky sršní přežívají do příštího roku.